Úvod

Sobota 5:00 ráno - zvoní budík a já se budím se vsugerovanou představou, že jsem se krásně vyspal a že mě vlastně vůbec nic nebolí a že je mi fajn. Kolíbám se poslepu do koupelny umýt si oči. Za chvíli se ve dveřích vynoří Ivanka, která vypadá skoro tak krásně "vyspale", jak já. Po chvíli, kdy jsme získali základní motorické funkce, už to šlo rychle...kakao, snídaně, oblečení, nachystat si baštu na cestu a čekáme na zbytek naší posádky. Ta se přiřítí chvíli po šesté a za rozbřesku vyrážíme směr Slovensko.

Branč

Cesta probíhala poklidně, dotankování, kontrola na hranicích, svačina. První naši zastávkou byla zřícenina hradu Branč. (48° 43' 59.73"N, 17° 28' 01.88"E)

Zastavili jsme u místního hřbitůvku a za svitu ranního slunce vyrazili na nevysoký kopec k hradu, který se nachází hned u vesnice. V boudce s pokladnou nikdo neseděl, takže jsme v klidu prošli bez placení. Hned zezačátku mě upoutal poměrně rozsáhlý hradní areál, obehnaný dlouhou hradbou. No a protože jsme ti správní nadšení fotografové, hned na prvním hradě jsme zahájili akci japonský turista a fotili opravdu co se dalo…a že toho k focení bylo hodně.

Čachtický hrad

Až se nám zdálo, že jsme viděli dost a vyfotili úplně všechno, rozhodli jsme se pokračovat v naší cestě. Původní plán shořel, takže jsme se jali improvizovat a všemi mým hlasem jsme se shodli jako druhý objekt naši výpravy zvolit Čachtický hrad. (48°43'31.40"N, 17°45'42.31"E).

Hrad se nachází na kopci mezi vesnicemi Višňové a Čachtice. Po zdravém zvážení možností jsme zvolili dobrodružnější cestu místním kaňonem ze Staré Turé, přes Višňové právě do Čachtic. Podle mapy to mělo vypadat asi takto - kopec, údolí, velmi úzká "silnice", koleje a potok…a taky to tak bylo. O to byla naše cesta aspoň zajímavější a pohled z údolí na kopci majestátně vyhlížející zříceninu Čachtického hradu opravdu stál zato. Po bloudění v Čachticích jsme našli tu správnou cestu a po chvilce jízdy jsme stáli na přírodním parkovišti nedaleko hradu, pěšky to už pak bylo cobydup.

     Čachtický hrad stojí na zajímavém místě, ze tří stran je obehnaný hlubokým údolím a ze čtvrté strany k němu vede jediná rozumná přístupová cesta. Hrad není nikterak rozsáhlý, ale jeho umístění, vzhled a samozřejmě historie, z něj dělají opravu velice zajímavé místo pro návštěvu. Pro mě asi nejlepší místo dnešního výletu s úžasnou atmosférou.

Beckov

Hlavním cílem naší dnešní cesty byl hrad Beckov. (48°47'23.38"N, 17°53'54.57"E).

Beckov je slovenskou Národní kulturní památkou a nutno říct, že právem. Rozsáhlé zachovalé zříceniny hradu se nachází se na 60m vysokém kopci - Beckovské hradné bralo vedle stejnojmenného městečka. Zaparkovali jsme v městečku a krátkou nenáročnou procházkou došli až k hradu. Vstupné bylo opravdu příjemné, lidových 30,- Sk pro dospělé, k tomu jsme koupili nějaké pohlednice a hurá na hrad.

     Počasí nám opravdu přálo, takže jsme opět každý posilovali ukazováček pravé ruky na spoušti fotoaparátu. Po prohlídce následovalo nezbytné focení hradu z dálky a protože to bylo místo, ze kterého ho fotí snad každý, rozhodl jsem se pořídit si záběr i odjinud. Nevím co mě to napadlo, ale vybral jsem si sousedící kopec a protože času jsme neměli nazbyt, nezbývalo nic jiného než ho vyběhnout… No nakonec se to neukázalo až tak namáhavé a odměnou za to byl další zajímavý pohled na hrad.

Tematín

Největším dobrodružstvím byl ale výlet na hrad Tematín.
(48°40'38.00"N, 17°55'45.00"E).

Hrad se nachází v nadmořské výšce 564m na zalesněném kopci, čímž patří k nejvýše položeným hradů Slovenska. Jediná "autem přístupová" cesta je z vesnice Hrádok skrz les kopcovitým terénem. Do této doby si Jarfelda spokojeně pobrukávala na slovenských asfaltkách, ale tohle bylo pro ni peklo. Pravá lesní, místy kamenitá, cesta lemovaná keři s ostrými větvemi a s poměrně velkými výškovými rozdíly - chvíli údolím, chvíli zase po úbočí a hřebenech kopců. Ač byl hrad relativně pár kilometrů od obce, cesta zabrala spoustu času, navíc zpočátku jsme ani nevěděli jestli jedeme dobře. Vzhledem k mým úžasným hradově-orientačním schopnostem ;o) se ukázalo že ano a my konečně dorazili na místo.

      Hrad na první pohled nepůsobí rozsáhlým dojmem, ale je částečně zarostlý lesním porostem a při bližším zkoumání jsme objevili poměrně dost míst kam se dalo nakouknout. Cesta autem od hradu byla neméně dobrodružná a navíc k našemu překvapení vedla zpět do Hrádku. No co naplat, návštěva Tematína byla časově nejnáročnější z celého dne.

Korlátka

Z toho důvodu na nás čekaly už jen dva další hrady. Prvním z nich byla zřícenina hradu Korlátka (48°34'30.89"N, 17°23'06.47"E).

Přístup k ní byl na rozdíl od Tematína velice jednoduchý, parkovali jsme v podstatě u hradu. Podle nákresu jak kdysi pravděpodobně vypadal, to musela být pěkná stavba, bohužel v současné době je poměrně dost zarostlý a ne zrovna v nejlepším stavu. Krom několika fotek si někteří z nás odvezli i várku žampionů (prý byly dobré ;o)

Plavecký hrad

Poslední naší zastávkou byl Plavecký hrad (48°29'37.72"N, 17°16'05.22"E).

Hrad se nachází na kopci u vsi Plavecké Podhradie. Pohled na kopec byl poněkud zneklidňující, když jsme vzali v úvahu ušlé kilometry a taky to, že už bylo pozdní odpoledne, nicméně cesta k hradu byla bezproblémová a uběhla velice rychle. Právě pozdní odpoledne nám dalo nejhezčí světlo k focení a protože zříceniny tohoto hradu jsou velice pěkné, vznikla z toho opět pěkná řádka foteček.

Cesta domů

Návštěvu Slovenska jsme zakončili v motorestu kousek od Holiče, kde jsme si dali výbornou baštu a pak už zamířili k domovu. Výlet se opravdu podařil, měli jsme štěstí na jedno z nejhezčích počasí letošního podzimu.